Jak přesně nástroj flexibilního rozpočtu funguje a proč s ním pracujete?

Ze strany pracovníků sociálních odborů na městských částech i sociálních pracovníků z neziskových organizací jsme dostávali podněty, že pro kvalitní sociální práci s klienty v tíživé situaci je častou překážkou nedostatek financí na malé finanční výdaje, např. poplatek za zhotovení občanského průkazu, doplatek za léky na předpis, oblečení, nouzové ubytování, teplý oběd a další. Klienti je nejsou schopni zaplatit a sociální pracovníci na jejich úhradu nemají zdroje. Přitom jde často opravdu o položky v řádů nižších stovek korun. Proto jsme se inspirovali výzvou Nadačního fondu Abakus během pandemie, která flexibilní rozpočty zkoušela s menším počtem organizací, které pracují s lidmi bez domova. Na zkušenostech této skupiny organizací a výsledcích evaluace jsme postavili výzvu „Flexibilní rozpočet jako nástroj podpory sociální práce s lidmi v tíživé životní situaci“, která běží již druhým rokem.

Jaké kroky podnikáte k tomu, aby nástroj flexibilního rozpočtu co nejlépe naplňoval potřeby klientů i sociálních pracovníků?

Prozatím se tento nástroj ukazuje jako velmi užitečný pro sociální pracovníky, a proto jsme program rozšířili a v druhém roce jsme podpořili 32 organizací, z toho 8 městských částí.  V pilotním roce podporu získalo 19 subjektů (NNO a městských částí). Sociální pracovníci a pracovnice m

ohli flexibilně (a víme, že se jedná o rozhodování v řádech jednotek hodin) hradit potřeby klientů, s nimiž pracují. Proběhla dvě setkání, kde jsme s organizacemi sdíleli zkušenosti a příklady z praxe. Rádi bychom podpořili také výzkum nástroje flexibilního rozpočtu pro výkon sociální práce, již nyní sbíráme data díky evaluaci a mapujeme různé modely fungování nástroje u podpořených organizací. Může to být cesta ke zkoušení individuálních rozpočtů, které mohou disponovat s vyšším objemem financí a pomáhat řešit komplexní situace lidí. Výsledky evaluace z pilotního programu budou k dispozici na konci února.

Flexibilní rozpočty fungují na principu důvěry, kdy organizace mohou využívat finance podle potřeb klienta. Jak pracujete s důvěrou?

Nastavili jsme základní oblasti pro využití flexibilních rozpočtů, např. základní materiální potřeby, bydlení, zdraví, péče o děti, práce nebo i sny, přání a naděje… V rámci evaluace nám organizace zasílají přehled uhrazených nákladů pro jejich klienty. Nepotřebujeme účtenky, ale zajímá nás informace o situaci, ve které bylo potřeba náklady uhradit, a jak rychle se to podařilo – tedy kolik času uplynulo od zjištění potřeby do úhrady.  Také nás zajímá, jak sociální pracovníci vnímají přínos této možnosti pro řešení situace klienta. V praxi rozhodování o konkrétním využití financí vyvolává diskusi o hodnotách organizace i nejrůznější otázky a dilemata, jako například: informovat klienty, že organizace má k dispozici flexibilní rozpočet nebo to raději nezmiňovat, aby nedocházelo ke zneužití? Využít  finance na úhradu antikoncepce nebo potratu?

Jak organizace rozhodují, koho z flexibilního rozpočtu podpoří?

Jednotlivé organizace si nastavily vnitřní procesy a kritéria podle kterých se rozhodují. Jsou to různé modely schvalování příspěvku, kdy sociální pracovník navrhuje využití financí pro svého klienta. Příspěvek potom schvaluje např. komise vedoucích pracovníků, jen vedoucí pracovník, garant rozpočtu nebo administrátor, který v organizaci zodpovídá za správu flexibilního rozpočtu. V některých organizacích rozhodování probíhá týmově. Jindy mohou sociální pracovníci sami rozhodnout o podpoře do určitého finančního limitu, např. 200 Kč/500 Kč/1 000 Kč. Některé organizace si stanovily vlastní kritéria, kdy není možné příspěvek čerpat, např. úhrada dluhů, úhrada příliš vysokých částek nebo nehradí náklady, pokud jde o dlouhodobou situaci bez trvalého řešení (např. klient potřebuje léky každý měsíc, ale organizace může zajistit úhradu jen na omezenou dobu).  

Děkuji Vám za rozhovor a těším na výsledky evaluace prvního roku realizace.